Návrh na prohlášení Slatiny za ZCHÚ

26.02.2014 19:59

Věc : Podnět k zajištění ochrany ptáků v lokalitě „retenční nádrž Slatina“

Česká společnost ornitologická (dále jen ČSO) dává tímto oficiální podnět k zajištění ochrany ptáků na v lokalitě zvané „retenční nádrž Slatina“ (dále jen „Slatina“), a to formou vyhlášení zvláště chráněného území (dále jen ZCHÚ) podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen „ZOPK“). Tento podnět je plně v souladu se stanovami České společnosti ornitologické, v nichž je jako hlavní poslání a cíl uveden „...zejména výzkum a ochrana ptáků a jejich prostředí...“. Upřesnění našeho podnětu a další důležité skutečnosti pro zahájení příslušného řízení uvádíme v odůvodnění níže.

Odůvodnění:

Slatina patří dlouhodobě k nejvýznamnějším hnízdištím vodních a mokřadních ptáků v rámci celé Prahy a je pravidelně sledována řadou ornitologů – členů ČSO. V posledních letech se díky intenzivní činnosti ornitologů podařilo získat doklady o hnízdění i mimohnízdním výskytu řady vzácných ptačích druhů, a to včetně druhů zvláště chráněných ve smyslu ZOPK, resp. vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. v platném znění.

Rámcový popis Slatiny a hodnota její ornitocenózy:

Slatina se nachází na území městské části Praha - Dubeč (GPS: 50°4'N, 14°34'E; viz mapa č. 1). Původní funkcí Slatiny je retenční nádrž o ploše cca 9 ha pro sběr povrchových vod. V závislosti na intenzitě srážek zde proto dochází ke kolísání vodní hladiny. Od doby jejího vybudování se zde vytvořily bohaté litorální porosty, dodávající lokalitě ráz přirozeně vytvořené vodní nádrže. Dno je z velké části velmi mělké a teprve od středu nádrže směrem k výpusti je uměle vybagrována hlubší část. To umožňuje rozrůstání porostů rákosu a orobince směrem od břehu do šíře cca 25 – 60 m. Tyto příznivé podmínky učinily ze Slatiny významné hnízdiště mnoha druhů ptáků, vázaných na mokřadní prostředí. Na území Prahy i v širokém okolí je to jediné hnízdiště bukáčka malého (Ixobrychus  minutus), cvrčilky slavíkové (Locustella luscinioides) a moudivláčka lužního (Remiz pendulinus). V hnízdní době je zde pravidelně zastihován bukač velký (Botaurus stellaris). Z dalších zvláště chráněných druhů zde každým rokem hnízdí tři až čtyři páry rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus), asi čtyři páry chřástala vodního (Rallus aquaticus), moták pochop (Circus aeruginosus) a další druhy. V roce 2010 zde byl prokázán výskyt kriticky ohroženého chřástala malého (Porzana parva).
S navazujícími biotopy (přilehlý sad, travní porosty a orná půda, jejíž spodní část přiléhající ke Slatině na jejím jižním a jihozápadním břehu je pravidelně podmáčená) se ze Slatiny stala i významná tahová zastávka pro další vzácné druhy ptáků, jako jsou např. jeřáb popelavý (Grus grus), orlovec říční (Pandion haliaetus), volavka bílá (Casmerodius albus), chřástal polní (Crex crex), rybák černý (Chlidonias niger), rybák bělokřídlý (Chlidonias leucopterus), racek malý (Hydrocoloeus minutus) či slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula). Slatina je rovněž pravidelným nocovištěm vlaštovek obecných (Hirundo rustica; viz. http://www.birdlife.cz/index.php?ID=2084), břehulí říčních (Riparia riparia), konipasů lučních (Motacilla flava) a špačků obecných (Sturnus vulgaris).
Kompletní soupis ptačích druhů zastižených v letech 2010 - 2011 na Slatině obsahuje tabulka č. 1.
Díky nedalekým rybníkům Dolnopočernickému a Lítožnici tak vznikla významná soustava větších vodních ploch, která v současnosti jako jediná na území Prahy umožňuje pravidelné hnízdění výše uvedených druhů, vázaných na vodní prostředí. Význam Slatiny signifikantně vzrostl poté, co došlo k rozdělení rozlehlých rákosových porostů na Dolnopočernickém rybníku pražským okruhem. Negativní vliv dopravní infrastruktury způsobil, že z Dolnopočernického rybníka vymizely do této doby zde hnízdící vzácné druhy ptáků, jako cvrčilka slavíková, moudivláček lužní nebo rákosník velký (u některých se přitom jednalo o jedinou hnízdní lokalitu v Praze!). V posledních letech začala Slatina postupně nahrazovat toto v minulosti důležité hnízdiště a vzácné druhy vázané na litorální porosty zde začaly hnízdit. Hodnota lokality tedy rok od roku stoupá.

Vymezení území navrhované PP:

Jádrem lokality je samotná vodní plocha, pro její ochranu jsou však významné i přilehlé luční a ruderální porosty.  Vymezení dotčené oblasti je vidět v mapce č. 1.
Jedná se především o tyto pozemky:
- 1759/16, 1759/3, 1759/7, 1759/17, 1762/4, 1758/3, 1758/2, 1764
Dále pak pozemky bezprostředně navazující na litorál + nátok Hostavického potoka do Slatiny a jeho okolí:
- 1758/9, 1745/11, 1759/14, 1759/5, 1759/6, 1759/4, 1749/1, 1758/11, 1758/12
Dále případně pozemky ležící dále od jižního a východního okraje Slatiny, které jsou rovněž součástí navrhovaného ZCHÚ:
- 1745/13, 1745/44, 1745/45, 1745/6, 1745/46, 1750, 1763/3, 1745/47, 1745/25, 1745/26, 1745/27, 1745/28, 1752/1, 1752/12, 1752/7, 1752/13, 1752/8, 1752/9, 1752/14, 1753, 1758/14, 1752/10, 1755/1, 1755/2, 1752/2, 1758/7, 1758/1, 1758/6, 1758/5, 1758/13, 1757/2, 1758/10

Věcné zajištění ochrany (ochranné podmínky):

Na prvním místě musíme konstatovat význam dosavadního extenzívního způsobu hospodaření na lokalitě pro vytvoření, respektive zachování vhodných podmínek pro výskyt a rozmnožování výše uvedených i dalších, v našem podnětu neuvedených živočišných druhů. Jak již bylo naznačeno v popisu lokality, nejcennějším faktorem je existence plně rozvinutého litorálního pásma v šířce desítek metrů a absence zvýšené rybí obsádky. Hlavní zásady, potřebné pro hospodaření v budoucím ZCHÚ, uvádíme pro přehlednost následně v bodech:

-  zachovat litorální porosty v (minimálně) stávajícím plošném rozsahu,
-  zachovat občasně kosené kulturní louky na jižním okraji Slatiny,
- neprovádět terénní úpravy a výsadbu zeleně bez povolení OOP MHMP (např. výsadbu pásu dřevin o šířce max. 10 m, určenou na odclonění vlivu komunikace Štěrboholy – Dubeč v blízkosti severního a východního břehu Slatiny),
-  udržet, resp. záměrně nezvyšovat rybí obsádku nad produkční hmotnost 200 kg/ha,
-  vyloučit lov vodní pernaté zvěře a vodní sporty na celé lokalitě v období od 1. 3. do 31. 10.,
- zamezit volný pohyb psů, zejména v litorálních porostech a na vodní hladině,
- zamezit vstup a vjezd motorových vozidel mimo povolené komunikace s výjimkou vlastníků pozemků z důvodu jejich obhospodařování,
- zamezit táboření a rozdělávání ohňů,
- nepovolit vnadění při provozování sportovního rybolovu.

Závěr:

Na základě zdrojových dat, uložených ve Faunistické databázi ČSO, lze konstatovat, že na Slatině se utvořila druhově pestrá ornitocenóza s mnoha zvláště chráněnými druhy, zařazenými ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., v platném znění. Slatina tak zastává na území hl. m. Prahy jedinečnou roli hnízdiště a tahové zastávky pro mnohé z nich. V letech 2010 – 2011 zde byl zjištěn výskyt celkem 131 druhů ptáků, z toho 65 druhů bylo hnízdících a 66 druhů protahujících nebo zimujících. Celkem 52 druhů patří mezi druhy zvláště chráněné. Z tohoto důvodu jsou v našem návrhu navržena také některá managementová opatření, která by měla zajistit odpovídající podmínky pro výskyt zjištěných druhů a hodnotu lokality tak trvale udržet.
ČSO je odbornou nevládní neziskovou organizací, sdružující profesionální i amatérské ornitology. Jsme proto připraveni se podílet na zajištění dalších podkladů, které budou k vyhlášení ZCHÚ zapotřebí. Stejně tak nabízíme, samozřejmě v rámci našich možností, účast na případných jednáních týkajících se problémů s ochranou lokality spjatých. Našim cílem není zavádět jakékoli nesmyslné a samoúčelné restrikce či omezení pro vlastníky či uživatele dotčených pozemků. Věříme, že tento náš názor chápete, sdílíte jej a že jako příslušný orgán ochrany přírody podniknete patřičné kroky ve smyslu ZOPK a dalších relevantních předpisů.
Jsme přesvědčeni, že územní ochrana lokality „retenční nádrž Slatina“ je po stránce odborné plně odůvodnitelná a je veřejným zájmem, přihlédneme-li k platné národní legislativě. Vytvoření ZCHÚ v lokalitě pak považujeme za nejlepší způsob zajištění ochrany zdejší ornitocenózy.


Za Českou společnost ornitologickou,


Mgr. Zdeněk Vermouzek
ředitel a statutární zástupce

Protokol zpracovali:
Ing. Vít Štancl, Stráž ochrany přírody
Mgr. Lukáš Viktora, Česká společnost ornitologická
Mgr. Petr Suvorov, Česká zemědělská univerzita Praha, Fakulta životního prostředí
Mgr. Tomáš Telenský, Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta
     
Použitá literatura:
Faunistická databáze ČSO Avif (http://birds.cz/avif/)